Powered by Seat

I recently met this painter in Rieger Gardens.
“I am painting all my life”, he said. “I have exhibitions since 1991, mostly in Russia.”
I was a bit surprised because I noticed that his hands are shaking uncontrollably.
“I was poised by mangan in the year 2000. I used some self-made drugs.”
“How did you manage to deal with the new situation,” I asked.
He stayed silent for a while. “What do I do … I was trying to live. It’s hard. It’s hard to draw, because my hands are shaking … I need to calm down and then I can draw.”
At this point, he slowly placed his hands together and intertwined his fingers. The tremble stopped.
“Most important is to calm down.”

/

Nedávno jsem v Riegrových sadech potkal tohoto malíře.
„Maluji celý život,“ řekl. „Vystavuji od roku 1991, především v Rusku.“
Trochu mne to překvapilo, protože jsem si všiml jeho třesoucích se rukou.
„V roce 2000 jsem byl jsem otráven manganem. Užil jsem podomácku vyrobené drogy.“
„Jak se vám podařilo vyrovnat se s novou situací,“ zeptal jsem se.
Chvíli nic neříkal. „Co nadělám … snažil jsem se žít. Je to těžký. Je těžký kreslit, protože se mi třesou ruce … musím se zklidnit a pak to dokážu.“
Když to dořekl, sepnul pomalu své ruce a propletl prsty. Třes ustal.
„Nejdůležitější je zklidnit se.“