Powered by Seat

HOPRG_801a

„I think my boyfriend has a big problem with over-intellectualization. I struggle with it as well – but one way to stay stuck with it is to be with someone like him. He always talks about the present moment. But every time there is a nice moment to be enjoyed, he interupts it by wording it.“
When did you find it most annoying?
„It wasn’t particularly a nice moment. But we were at a tram stop the other day and there was this little kid whose parents were kind of, well, not junkies but the dad was certainly an alcoholic. The mom was kind of nice, she was speaking to us like she knew us almost. And the little boy ran, slided and fell down on his back on some cobblestones. My motherly instinct was telling me to run to him, so I wanted to go. But then I heard everything about why I shouldn’t go, why I should let him be, how he’s gonna learn only by himself and bla bla bla. I was being spontaneous about something, trying to do something that was calling me. And I got stopped and I got a lecture. Eventually I had to turn around and say: ‚Okay, I get it! Stop.’“

/

„Myslím si, že můj přítel má velký problém s přílišnou intelektualizací. Já s ní bojuji také, ale jedna z cest, jak se přes ni nedostat, je být s někým jako je on. Vždy hovoří o užívání si přítomného okamžiku. Ale pokaždé, když se nějaký pěkný okamžik objeví, tak jej přeruší tím, že o něm začne mluvit.“
Kdy vám to přišlo nejvíce otravné?
„Nebyl to nijak zvlášť pěkný moment. Ale nedávno jsme stáli na tramvajové zastávce a byl tam takový malý kluk. Jeho rodiče asi nebyli narkomani, ale jeho táta byl rozhodně alkoholik. Máma byla docela fajn, mluvila s námi skoro jako by nás znala. Ten kluk se v jednu chvíli rozeběhl, uklouzl a spadl na záda na dlažební kostky. Můj mateřský instinkt mi říkal, abych za ním běžela. Ale než jsem se stačila rozeběhnout, tak jsem si vyslechla všechny důvody proč bych neměla, proč bych ho měla nechat být, jak se poučí pouze když si pomůže sám a bla bla bla. Chtěla jsem jednat spontánně, snažila jsem se udělat něco v situaci, která mne volala. A byla jsem zastavena a dostala přednášku. Nakonec jsem se musela otočit a říct: ‚Dobře, chápu! Přestaň.‘“