Powered by Seat

HOPRG_998c

„Před pátnácti lety mi během tří let umřeli matka, otec a bratr. Do toho jsme se s mužem rozvedli. To jsem měla pocit, že jsem se dostala na dno. Asi rok jsem měla velkou sociální fobii – nechodila jsem mezi lidi a styděla jsem se promluvit, i v obchodech. Člověk si mnohdy připadá, že jeho problém je ten největší na světě. Ale když to v sobě zlomíte, tak začnete potkávat lidi, kteří vám najednou osvětlí, co se s vámi děje.“
Kdy se to u vás zlomilo?
„Dělám ve zdravotnictví. Setkala jsem se v tu dobu s kolegyní, která mne – teď mi to přijde až srandovní – pozvala k jedné své známé, kartářce. Přestože takovýmhle věcem z půlky nevěřím, tak to zafungovalo. Byla mi podsunuta naděje. Pamatuji si, že mě to tenkrát strašně povzbudilo. Vyšlo mi tam totiž v kartách, že začnu podnikat, že na to seženu peníze a že kolem mě budou lidé, kteří mi pomůžou. Když tomu uvěříte, tak se začnete chovat jinak, otevřete se tomu. Říkáme tomu náhody, ale to žádné náhody nejsou. Začnete něco přitahovat. Najednou jsou kolem vás lidé, se kterými nějak rezonujete. Když jim řeknete o vašich plánech, nebo je požádáte o pomoc, tak ono to najednou jde. Takže jsem zanedlouho potkala jinou kolegyni, která věděla o volném prostoru a navrhla, abychom si spolu založily soukromou rehabilitační ordinaci. Za rok nato jsme otevíraly.“

/

„Fifteen years ago, my mother, father and brothed died during a three year period. In addition to that, I got divorced. At that time I had a feeling that I’d hit the botom. For one year I was having a big social phobia – I wasn’t going out, I was ashamed to speak, even in shops. People often feel that their problem is the largest problem in the world. But when you overcome it in yourself, you start to meet people that are able to explain to you what’s happening.“
What was the turning point in you case?
„I work in a health care area. At the time I met one colleague of mine who took me to see her friend, a fortune-teller. I find it quite funny now. I am not really into these things, but it did work for me. I was given hope. I remember being very encouraged by it at the time. Because the cards showed that I would start a business, get the necessary money for it and that people around me would help. If you come to believe in this, you start to act differently, you open up to it. We call it coincidences, but there is no such thing. You just start to attract certain things. Suddenly there are people around you with whom you resonate. When you tell them about your plans or when you ask them for help, you find out that you can move forward. Not a long time after my visit of the fortune-teller, I met another collegue who knew about available space and who suggested to me that we could establish a private rehabilitation centre. One year later we were opening it.“