Powered by Seat

HOPRG_1053a

Jaký byl zlomový okamžik vašeho života?
„Když jsem vážně onemocněla a skončila v nemocnici. Všechno se mi posunulo, podle mě do správných dimenzí. Přesunuly se mi hodnoty. Říkám to frázovitě, ale to může opravdu pochopit asi jen ten, kdo to zažil. Podíváte se na život zvnitřku. Zjistíte, že do nemocnice za vámi dojde jen někdo. Ale o tom, kdo dojde, víte, že to je přátelství na pořád. Také objevíte krásu banálního – podíváte se na hvězdy, na slunce mezi mraky a uvědomíte si, kolik času každý den ztrácíte nedůležitými hádkami.“
Vybavujete si jeden okamžik, kdy jste to takto vnímala?
„Když za mnou do nemocnice přišla dcera. Dívala jsem se na ní a říkala si, jak je malá, sladká, krásná. Jak tam tak stála, tak jsem věřila, že bude mít snazší a štastnější život.“

/

What was the turning point of your life?
„When I got seriously ill and ended up in a hospital. Everything shifted at that point. Including my values. I know it sounds like a cliché but I think only people who experienced it can really understand. You suddenly see life from the inside. You find out that only certain people come to visit you in a hospital. But those who do are your friends for life. You also discover the beauty of banal things – you look at stars or at the sun between the clouds and you realize how much time you wasted arguing with other people.“
Do you recall one moment when you perceived these things in this way?
„When my daughter came to visit me in the hospital. I looked at her thinking how little, sweet and beautiful she is. When she was there standing in front of me, I believed that her life would be easier and happier.“