Powered by Seat

HOPRG_1178a

„Byl jsem za války v Německu na nucených pracích, odklízeli jsme trosky po náletech. Bylo zajímavé, že oni vždy věděli předem, kde ty nálety budou. Dovezli nás tam s předstihem, abychom byli hned po ruce.“

„Těm obyčejným lidem často nic nezbylo. V pyžamech nás prosili, abychom ze zřícených domů vynesli jejich věci. Jednou, to bylo v Mannheimu, nám řekli, že ze sklepa jednoho zříceného domu se ozývá ťukání. Tak jsme odklidili suť a dostali se až dolů. Žádní živí lidé tam už nebyli, nic z nich nezbylo. Všude jen písek. Ale uprostřed toho všeho ležela na zemi nedotčená, otevřená Bible. Já nejsem zbožný člověk, ale když jsem to uviděl, tak mne zamrazilo.“

/

„I was in Germany on forced labor during the war. We were in charge of cleaning the rubble after the air strikes. It was interesting that they always knew when the air strikes would take place. They would always bring us to the place in advance.“

„There was nothing left for the people. They begged us in pyjamas to take away their stuff from the ruins. One, that was in Mannheim, they told us that there is a tapping sound from the cellar of one of the collapsed houses. So we took away the rubble and got deep. There were no living people, nothing remained of them. Just sand. And in the middle of all this horror, there the lay pristine, opened Bible. I’m not a religious man but when I saw it, I got goose bumps.“