Powered by Seat

HOPRG_1335a

Jaký byl přelomový okamžik vašeho života?
„Když mi bylo šestadvacet let. V tomhle věku přichází ohromné rozjasnění lidského ducha. U žen to prý nastává o dva roky dříve. Snad jsem najednou viděl i větší jasnost světla, každopádně jsem pociťoval větší jasnost rozumu. Všechno jsem vnímal velice silně, věci viděl reálněji, více jim rozuměl a dokázal je dávat do souvislostí. Vrcholí to v třiatřiceti. Zřejmě není náhoda, že to jsou Kristova léta.“

„Čtyřiatřicátý rok života už je o hodně tmavší – to už jdeš dolů, to už je zlo. V tu chvíli si to ale ani neuvědomuješ. Časem si na ten sestup zvykneš a léta okolo pětačtyřicítky se ti tím trochu odlehčí. To už jsi zkušený, vyzrálý chlap, už ti nikdo do ničeho nemluví.“

Co jste dělal během těch sedmi let od šestadvaceti do třiatřiceti?
„Pokoušel jsem se udělat literárně díru do světa, to se mi nepodařilo.“
Kdy jste si to uvědomil?
„Údajně to mají lidé pochopit v pětašedesáti letech. Já ale neměl to štěstí a pořád si myslel, že to zdolám, že najdu ten výraz a dokážu se literárně vyjádřit.“

„Nakonec ti přijde pětasedmdesátka a to ti vyrazí síly, už pomalu nic nezůstává na tvém rozhodování. Pociťuješ zploštění života, strašnou ztrátu zájmu, o literaturu, o umění, o lesy. Vytrácejí se radosti. Prostě není nad to, když je člověk mladý – važ si každého roku. Aspoň, že ty holky jsou pořád takový hezký. Zestárnout ve světě plném hezkých holek je ale pěkná otrava.“

/

What was a turning point of your life?
„Twenty-sixth year of my life. A great brightening of human spirit comes at this age. They say it’s two years earlier for women. Perhaps I even saw the light brighter than before, I definately felt my intellect being lit up. I was perceiving everything very intensively, saw things in more realistic way, understood them better and was able to put them into context. This period culminates at thirty-three. Apparently it’s not a coincidence that it’s the Christ age.“

„The thirty-fourth year of life is already much darker – you are going down, things start to go wrong. But you don’t realize it at first. Eventually you get use to the descent and it makes your life around the age of fourty-five a bit easier. By then you are already an experienced, well-matured man, nobody’s guiding you anymore.“

What were you doing between twenty-sixth and thirty-third year of your life?
„I was trying to break through as a writer. But I didn’t succeed.“
When did you realize it?
„Apparently people should realize such a thing in the age of sixty-five. I had no such luck – I still thought that I would make it, that I would find a literary form, that I would be able to express myself.“

„Eventually you turn seventy-five and that knocks your strength out, there is almost nothing left for you to decide after this point. You feel that your life flattens, you experience a great loss of interests, in liteature, arts, woods. The joys are fading away. Simply, there is nothing as good as being young – you should cherish every year. At least the girls are still pretty. But to grow old in a world of pretty girls is a real pain in the ass.“