Powered by Seat

HOPRG_1368a

„Mám za sebou těžké období. Jedenáct let jsem se starala o manžela, který byl absolutně ležící člověk. Byla jsem na to sama, protože on nechtěl mít jinou pečovatelku než mě. V nemocnici jsem ho nechat nemohla, tam by do roka umřel. Na jedenáct let se mi tedy úplně zastavil život. Musela jsem vše dělat za něj. Byl na tom špatně i psychicky, v noci se budil, a já se jedinou noc nevyspala. Na sebe jsem měla vždy jen hodinu a půl po obědě, kdy jsem ho uložila. To jsem vylétla ven a obstarávala, co bylo potřeba. Bylo to opravdu těžké, mnohdy jsem si myslela, že už to nevydržím. Ale protože to byl úžasný partner a člověk, tak jsem to pro něj udělala. On si to zasloužil.“

„Celou dobu jsem si říkala, že nesmím onemocnět, protože bych se o něj nemohla starat. A tělo mě tak poslechlo, tak mi vyšlo vstříc, že jsem to dokázala. Potom jsem se ale skoro zhroutila, půl roku jsem byla hrozně unavená. Jako by tělo vědělo, že už nemusí.“

„Dnes chodím plavat, na koncerty, na procházky, naučila jsem se jezdit na kolečkových bruslích. Našla jsem si nového partnera a prožívám novou lásku. Vždy jsem si říkala: Až mi bude padesát, tak už život nebude stát za nic! Teď je mi už přes šedesát, ale uvnitř se cítím na pětadvacet!“

/

„I have had a difficult time in my life recently. For eleven years I was taking care of my husband who was confined to bed. It was just me who took care of him, he didn’t want any other caretaker. I couldn’t leave him at hospital, he would have died before long. And so my life basically stopped for eleven years. I had to do everything for him. He was also mentally ill, waking up at night and I did not have a single night of good sleep. I had only one hour and half for myself, after I had put him to sleep after lunch. I always ran out and took care of necessary things. It was really difficult, at times I thought I couldn’t take it anymore. But since he was a great partner and a great person, I did it for him. He deserved it.“

„For the whole time I was thinking I couldn’t get sick because I couldn´t take care of him then. My body really did obey and I made it through. But I almost broke down after he had died, I was exhausted for half a year. As if the body knew that it didn’t have to try that hard anymore.“

„Today I go swimming, on concerts, walks, I’ve learnt to roller-skate. I’ve found a new partner, I am experiencing a new love. I always thought: ‚When I’ll be fifty, my life will suck!‘ Now I am over sixty but inside I feel like twenty-five!“