Powered by Seat

HOPRG_1516c

„Pokousal nás tady jednou vlčák. Šli jsme na očkování proti vzteklině a při tom jsme zjistili, že má vzadu na noze bouli. Měla rakovinu. To se ale vyřízlo, a tak se ji díky vlčákovi podařilo zachránit. Ale měla z toho velký stres. Nenechala se ani pohladit, doma zůstávala zalezlá pod stolem, přestože většinou leží rozpláclá uprostřed místnosti.“

„Říkala jsem dceři, ať zkusí něco udělat, a ji nenapadlo nic lepšího než vzít bublifuk. V tu ránu začala štěkat a běhat po bytě za bublinkama. Od té doby doma nesmíme ‚bublinky‘ ani vyslovit. A vždy když jdeme ven, se postaví na zadní a dožaduje se bublifuku. Takhle tedy blbneme už měsíc. Jsem od toho vždy celá špinavá – když bublinky nedělám, tak přiběhne a skočí mi na kolena. Protože jsem si dovolila nebublinkovat.“

/

„We were once bitten by a German shepherd around here. We went to get rabies vaccination and in doing so, we found out that she had a lump on the back of her leg. She had a cancer. But it was cut out and so she was saved thanks to the shepherd dog. But it was a big stress for her. At that time she didn’t let anyone to pet her, she just lied hidden under the table, even though she was usually lying sprawled in the middle of the room.“

„I told my daughter to try to do something with her and she couldn’t think of anything better than to take a bubble blower. The dog immediately started to bark and to chase the bubbles around our flat. We can’t even say ‚bubbles‘ out loud at home now. And every time we go out, she stands on her hind legs and demands the bubble blower. So we’ve been fooling around like this for a month. I am always all dirty – when I am not making the bubbles, she comes running and jumps on my knees. Because I dared not to bubble.“