Powered by Seat

HOPRG_1524a

„Každý by měl mít nějaký koníček. Já mám hokej – fandím Litvínovu. To byl vždy chudý klub, takový otloukánek. Ale shodou okolností se podařilo, že letos vyhráli titul. Já tam chodím od pěti let, viděl jsem stovky zápasů, a tak to byl sen, kterým jsem žil celý život. A teď se mi splnil. Nejde to samozřejmé porovnat s narozením dětí, s rodinou, ale musím říct, že od té doby se mi žije líp.“

„Táta chodil fandit od roku 1959, ten na to čekal ještě déle než já. Ale bohužel se toho nedožil. Předloni spadl ze stromu a zlomil si vaz. Rok předtím jsem mu zařídil, aby po jednom vítězném zápase mohl přímo na ledě zazvonit na zvon a plácnout si s hráči. Dostal tehdy také klubový dres a byl z toho nadšený.“

„Bydlíme teď u Kolína, mám to daleko, ale přesto jsem viděl všech 18 zápasů play-off. Finále bylo napínavé. V jednom zápase už mohli rozhodnout, puk v jedné chvíli skončil jen dva centimetry před bránou. Pak zas hrozilo, že celou sérii prohrajou – v šestém zápase prohráli 3:6 a už to vypadalo, že to zas nevyjde. V tu dobu jsem doma o ničem jiném nemluvil. Před posledním, rozhodujícím zápasem jsem dokonce šel za jednou dámou, věštkyní. I s ní jsem to řešil. Ptal jsem se, jak to udělat, aby vyhráli. Kdyby v tu chvíli řekla, abych za to dal auto, tak dám auto. Ale řekla mi, že to ovlivnit neumí. Že si mám s sebou vzít fotku táty, to jsem dělával, že mám vzít sestru – ta taky fandí –, a že máme držet palce.“

„Na posledních pár vteřin toho zápasu nezapomenu. Naši vedli 1:0, dali gól do prázdné branky a my věděli, že už nám to nikdo nevezme. Měl jsem na sobě ten tátův dres, u sebe jeho fotku – ty zápasy jsem letos objel za něj. Prožili jsme to společně.“

/

„Everyone should have a hobby. My hobby is ice hockey – I´m a big fan of the Litvínov team. It´s always been a poor club, always beaten. But thanks to a coincidence, they won the league this year. I have been going there to see the games since I was five, I have seen hundreds of games so it was really like a dream that I have lived my entire life. And now it came true. You can´t compare it to the moment your kid gets born, of course, neither to your family but I have to say that since then my life has been better.“

„My dad was a fan too and he used to go to see the games since 1959, he waited longer than I did. Unfortunately, he didn´t live that long. The year before the last one he fell down from a tree and broke his neck. The year before this happened, I had arranged so that he could go and ring the bell on the ice rink after a won game and high five with the players. He had been over the moon and he had got the team jersey.“

„We live close to Kolín now so it´s kind of far at the moment, yet I saw all 18 games of the play-off. The finale was exciting. They could win the game once but the puck got stuck two centimeters in front of the net. Then it seemed they were about to lose the whole series – in the sixth game they lost 3:6 and it looked hopeless. At that time I wasn´t able to talk about anything else at home. Before the last game I went to see a fortuneteller and I asked her about it. I asked how to do it so they can win. If she had told me to give away my car, I would have done that. But she told me she couldn´t do anything about it. She advised me to take my dad´s picture with me (which I had already done) and take my sister – who is a huge fan as well – to the game and wish for the best.“

„I will never forget the last few seconds of the game. Our team was winning 1:0 and they scored a goal into an empty net, and we knew for sure that we wouldn´t lose. I was wearing my dad´s team jersey, I had his picture with me – I went to all the games for him. We went through all this together.“