Powered by Seat

HOPRG_1621a

„Měla jsem vždy komplikovaný vztah s mámou. Když se mi před rokem a půl narodila dcera, tak jsem se zpočátku bála – lekla jsem se. Podvědomě jsem doufala, že budu mít kluka, abych se v tu mámu neproměnila. Ale myslím si, že to, čeho se bojíme, přivoláváme. Protože to asi potřebujeme zažít.“

„Máma měla v mém dospívání často připomínky k mému vzhledu. Ať už jsem vypadala jakkoliv, jí to nesedělo. Šlo sice jen o vlasy a oblečení, ale dospívající člověk v tomhle potřebuje podporu, potřebuje mít pocit, že je krásný takový, jaký je. Myslím si, že mě rodiče slušně vychovali, ale odešla jsem z domu a celý život jsem ten vztah s mámou řešila jako nějaký problém, něco špatného. Za ten poslední rok a půl jsem si uvědomila, že je to spíš výzva. V jedné knize o osobnostním rozvoji jsem četla, že pokud chce člověk zjistit, jestli ten výklad správně pochopil, tak má jet na týden k rodičům. To je ta největší zkouška.“

„Dnes si uvědomuji, že není problém v mé mámě – ta má za sebou jiný příběh, měla své rodiče a potřebuje si vyřešit svoje věci. Byla vychována bez lásky a neuměla ji potom dát. Respektive ji dávala svoji formou. Já se dnes snažím přemýšlet o tom, jak mohu přistupovat k vlastní dceři. A zjistila jsem, že nejlepší asi je nic nedělat. Moje máma se mě snažila pořád někam tlačit, měla svoji představu o tom, co je správné. Ale děti opravdu stačí nechat být, protože oni si beztak půjdou vlastní cestou. Tam právě vzniká ten konflikt – rodič chce něco, dítě něco jiného. A my jsme naučení: ‚Já jsem ten rodič, já vím nejlépe, co moje dítě potřebuje.‘ Když se vám ale narodí miminko, tak vidíte, že má v očích úplně celý vesmír. Všechno ví. Vidím, jaké dcera dělá sama pokroky, jak se učí. Potřebuje jen to, abysme jí dali prostor, bezpečí. Dali jí volnost a nechali ji růst.“

/

„I’ve always had complicated relationship with my mom. When my daughter was born one and half year ago, I was afraid at first – it scared me. I’d been subconsciously hoping to have a boy, so that I wouldn’t turn into mum. But I think we attract the things we are scared of. I guess it’s because we need to experience them.“

„My mom had a lot of negative remarks to my appearence when I was growing up. No matter how I looked, it was not good enough for her. It was just hair or clothes but a teenager needs support in this, needs to have a feeling that he or she is beautiful the way he or she is. I think my parents raised me to be a decent person but I left home and for all my life, I perceived the relationship with my mom as a problem, as something bad. But during the last year and a half I’ve realized that it’s more like a challenge. I read in one personal development book that if one wants to try if he or she understood its points, they should go visit their parents for a week. That’s the greatest test.“

„Now I realize that my mom is not the problem – she has a different story, had different parents and needs to sort out different things. She was raised without love and thus she wasn’t able to express it. Or rather she was expressing it her way. Now I try to think about the ways I can approach my daughter. I found out that the best I can do is probably to do nothing at all. My mom always tried to push me somewhere, had her idea about what was right. But you can really let children just be, they will choose their own path anyway. That’s where the conflict arises – a parent wants something, a child wants something else. And we’ve been taught: ‚I am the parent, I know the best what my child needs.‘ But when you have a baby, you see that she has the whole universe in her eyes. She knows everything. I can see how my daughter learns on her own, what kind of progress she makes. She just needs us to give her space, security. To give her freedom and let her grow.“