Powered by Seat

HOPRG_1680a

„This is my seventh time in Prague in the last seven years. I am from Gatlinburg, a very small city of 3000 people in Tennessee. And I love to travel. But for a long time I was travelling only in US. Until one of my friends got a job here and invited me to come. At home, everybody thought I was crazy. ‚Why are you going to Prague?’, they asked. ‚I don’t know, but I am going!‘ So I came and I fell in love. Over the years, Prague has become almost like a second home for me. It’s a wonderful city. And this experience encouraged me to travel much more. I am already retired and I travel six or seven months a year now.“

„Back in Gatlinburg I am known as ‚the traveller’. When I am there, I tell people: ‚Come on! Get on the airplane and follow me!‘ Last year, a good friend of mine really came. I had to book the flight for him, he had never been out of Tennessee. He came here, he didn’t understand anything about the culture or about anything but we had a very good time.“

„I still feel like a young man, looking for more adventures. That’s how I am. My eyes are still very young. I still see things. I dream things. And sometimes I sit and think: ‚Maybe I should go see the things I dream!‘ I am seventy-one years old but just yesterday I signed up for a dancing classes of tango and salsa here in Žižkov. Oh yeah!“

/

„Tohle je má sedmá návštěva Prahy za posledních sedm let. Pocházím z Gatlinburgu, malého městečka v Tennessee s třemi tisíci obyvateli. A cestování miluji. Dlouho jsem ale cestoval jen po Spojených Státech. Až do doby, než tu jeden můj kamarád dostal práci a pozval mě, ať ho přijedu navštívit. Doma si všichni mysleli, že jsem zešílel. ‚Proč bys jezdil do Prahy?‘, ptali se ‚To nevím, ale prostě jedu!‘ Přijel jsem a zamiloval se. Praha se za ty roky stala téměř mým druhým domovem. Je to skvělé město. A tahle zkušenost mě povzbudila, abych cestoval daleko víc než dřív. Už jsem v důchodu a cestuji teď šest až sedm měsíců v roce.“

„Doma v Gatlinburgu jsem znám jako ‚cestovatel‘. Když tam jsem, tak lidem říkám: Nasedněte na letadlo a poleťte se mnou! Loni jeden můj dobrý kamarád opravdu přijel. Musel jsem mu zarezervovat letenku, nikdy předtím nevytáhl paty z Tennessee. Přijel sem, vůbec nerozuměl kultuře ani ničemu jinému, ale moc jsme si to užili.“

„Stále se cítím jako mladík, který hledá nová dobrodružství. Takový já jsem. Mám mladické oči. Stále se okolo sebe dívám. O něčem sním. A někdy si sednu a řeknu si: Možná bych se měl jet podívat na to, o čem sním! Je mi sedmdesát jedna, ale zrovna včera jsem se zapsal na taneční hodiny tanga a salsy tady na Žižkově. Jasně, že jo!“