Powered by Seat

HOPRG_1710a

„Tohle je moje padesátá šestá kytara. Některé jsem si koupil sám, některé mi někdo daroval. Většinu z nich mi ukradli – usnul jsem, měl ji půl metru za hlavou a ráno byla pryč. Taková kytara pro mě hodně znamená, však já se ráno probudím, ještě mám zalepený oči a už po ní sahám.“

„Hudba mi dodavá sílu. Když hraju, tak se cítím dobře. I když hraju smutnou. Ale tohle trsátko je vyřízlý kus nějaký kreditky, s ním tam u čardáše nemůžu dostat ten rytmus. A tahle kytara má sama o sobě tupý zvuk, teď jen čtyři struny, prostě to není ono. Nedávno jsem navíc hrál, navečer padal sníh a kytara zvlhla a zkřížila se – jde teď šejdrem. Když spím venku ve křoví, tak poslouchám předpověď v rádiu, ale na to stejně není spoleh. Není to tak dlouho, co mě v noci probudil slejvák. Než jsem to stačil všechno zapakovat, tak jsem byl durch. Boty, ponožky, kalhoty a já taky. Říkám: ‚Tak, a teď se usuš!‘ V létě je to něco jinýho, ale teď to je problém. Tyhle kalhoty jsou jediný, co mám. Musel jsem to zkrátka vychodit. A vyjezdit – z konečné na konečnou.“

„Stejně jsem šťastný, že tuhle kytaru mám. Až odejde, tak si pořídím padesátou sedmou.“

/

„This is my fifty-sixth guitar. Some of them I bough myself, others were donated to me. Most of them got stolen – I fell asleep, had the guitar half a meter behind my head and it was gone in the morning. But a guitar means a lot to me, after all I wake up in the morning, I am still half asleep and I already grab it to play.“

„Music makes me strong. I feel good when I play. Even when I play a sad song. But this plectrum is a cut off piece of a credit card, I cannot get the rhytm of czardas songs with it. And this guitar itself has quite dull sound, now only four strings, it just doesn’t feel right. What’s more, I recently played during an evening when it was snowing and the guitar got all wet and crooked. When I sleep outside in the bushes, I listen to a weather forecast in a radio. But you cannot rely on that anyway. It’s not a long time since I got awaken in the middle of the night by a heavy rain. Before I managed to pack it all up, I was soaking wet. Boots, socks, pants and me. I thought: ‚Well, good luck getting dry!‘ It’s different during a summer but now it’s a problem. These pants are the only one I have. I simply had to walk it off. And ride it off – from one terminal station to another.“

„But I am happy to have this guitar anyway. When it’s gone, I am gonna get the fifty-seventh one.“

HOPRG_1710d