Powered by Seat

HOPRG_1766a

„Viděl jsem, jak spí na volantu. Měl tam tempomat, na stovce, vjel do protisměru – vedly ho koleje vyježděné od jiných kamiónů. Trvalo to snad deset vteřin. Byl jsem zapřený do volantu, do podlahy, a nemohl nic dělat – vpravo svodidla, vlevo auta v protisměru. Byl to čelní náraz. Nenapadlo mě, že bych to mohl přežít.“

„Probudíte se v nemocnici na posteli a nedokážete se pohnout. Jste absolutně bezmocný. Sám se nevyserete. Máte zlámané nohy, zlámaná žebra, nemůžete se nadechnout. Ležíte a koukáte do stropu. Jste napíchaný léky proti bolesti, chvíli bdíte, chvíli sníte – jste na takové houpačce, kdy nevíte, jestli už spíte nebo jestli už jste vzhůru. Když něco chcete, tak musíte houknout, aby někdo přišel a pomohl vám. Tam jsem si tehdy uvědomil, že bez pomoci druhých lidí bych už nebyl na světě. A došlo mi, že bych se měl přestat věnovat jen sám sobě. Což jsem do té doby dělal. Byl jsem hodně cholerický člověk. Všechno jsem chtěl mít rychle, hned, včera bylo pozdě. Když jsem si vytyčil nějaký cíl, tak jsem za ním šel tvrdě, nekoukal napravo, nalevo. Ale nakonec vlastně vše, co jsem dělal, bylo, že jsem se hnal za prachama.“

„Právě k tomu vychováváme děti. Říkáme jim: ‚Když se nebudeš učit, nebudeš mít peníze. Bez peněz dneska nic neuděláš. Musíš být hezkej, chytrej a ještě bohatej, abys byl úspěšnej.‘ Tohle dětem cpeme do hlavy. Přestože to není pravda. Složenky zaplatit musíte, ale peníze budou vždy druhořadé. Když se té zubaté koukáte do očí, tak si tohle uvědomíte hodně silně.“

„Na internetu jsem se dočetl, kolik lidí takhle po nehodě úplně změnilo svůj život. Já to dnes taky vnímám tak, že to byl Bůh, který vzal meč, rozsekl mě a řekl: ‚Takhle už žít nebudeš. Budeš žít jinak.‘ Já jsem v té době byl rozvedený a později jsem si našel ženskou, která už měla dvě malé děti, holky. Vychováváme je spolu. Svým vlastním dětem jsem se moc nevěnoval, a tak se to teď snažím vynahradit. A jsem spokojený. Vydělávám daleko menší peníze než dřív, ale máme co jíst, máme teplo a jsme spolu. Večer otevřu dveře a děti ke mně běží s nataženýma rukama a skáčou mi okolo krku. Je to jednoduché – když nemáte druhého, kterého máte rád a který má rád vás, tak nemáte nic.“

/

„I saw him sleeping at the steering wheel. He had the car on the cruise control, one hunder kilometres per hour, and he drove into the opposite traffic lane – he was led there by the tracks rutted by the other trucks. It took maybe even ten seconds. I was propped up on the steering wheel, on the floor, and there was nothing I could do – there was a crash barrier on the right, cars in the opposite lane on the left. It was a frontal crash. I didn’t think I could survive.“

„You wake up in a hospital bed and you can’t move. You are absolutely helpless. Not able to take a shit on your own. Your legs are broken, your ribs are broken, you can’t breathe. You lie and stare at the ceiling. You are dosed by painkillers. One moment you are awake, next moment you dream – it’s like on a swing when you don’t know if you’re already sleeping or already awake. When you need something, you have to call somebody to come and to it for you. It was back then when I realized that I wouldn’t made it without the help of other people. And I realized that I should stop to take care only about myself. Which I did til that point. I was a very choleric person. I wanted everything to be my way and quick. When I set a goal for myself, I went ruthlessly to get it, I didn’t look left or right. But in the end all I did was to chase after money.“

„We raise our kids to do so. We tell them: ‚If you’ll be a bad student, you won’t have money. You cannot do anything without money nowadays. You have to be handsome, smart and rich to be succesful. That’s what we stuff into their heads. Even though it’s not true. You have to pay your bills but money will alway come second. When you stare at the face od Death, you realize this very strongly.“

„I read on the internet how many people completely changed their life after an accident. I think it was God back then who took his sword, cut my in two and said: ‚You won’t live like this anymore. You will live in a different way.‘ I was divorced at the time and later I found myself a woman who had two small children, girls. We raise them together. I didn’t spend much time with my own children so I try to make up for it now. And I feel happy. I earn much less than I used to but we have enough food to eat, we have warmth and we are together. In the evening I open the door and the kids come running toward me with outstretched hands and they jump around my neck. It’s really simple – when you don’t have someone whom you love and who loves you, you have nothing at all.“