Powered by Seat

HOPRG_1796a

„Pozvala jsem jednoho kamaráda ven na čaj. Doma jsem ráno sbalila čajové moře, šálky a darjeeling a vzala je s sebou do práce. Jenže on mi během dne napsal, že nemůže, že dostal otravu jídlem. Já už měla navařenou vodu, všechno připravené, a tak jsem napsala status na Facebook, že půjdu s prvním člověkem, kdo se bude chtít přidat. A napsal mi kluk, kterého vůbec nemám v přátelích. Ještě s takovou divnou profilovkou. Prý jsme se kdysi viděli na jedné akci a máme společné známé. Asi pět minut jsem o tom přemýšlela – většinou s cizími lidmi ven nechodím –, ale pak jsem si řekla: Proč ne? Byl z toho skvělý, inspirativní pokec. Opravdu. Ani chvíli jsem se nenudila. Studuje prvním rokem psychologii a zdá se být hodně otevřený. A umí naslouchat – vnímal všechno, co jsem říkala. Mluvili jsme o Japonsku, o čaji, o Praze, o Pražácích, o hipsterech – vlastně jsme řešili takové různé blbosti, ale zasmáli jsme se. Odešel před pár minutami. Říkala jsem si, že v klidu dopiju, že si třeba ještě někdo přisedne. Dáte si darjeeling?“

/

„I invited a friend of mine to have a cup of tea outside. I packed a tea tray, cups and darjeeling and I took it with me to the work. But he wrote to me during the day that he won’t make it, that he has a food poisoning. I’d already boiled water, had everything set so I wrote a Facebook status that I will go with the first person who would want to join me. And I got a response from a guy that was not even in my friends list. Moreover with a weird profile picture. He said that we once saw each other at an event and that we have some common friends. I thought about it for five minutes – I don’t usually go out with strangers – but then I thought: Why not? It turned out to be a great, inspiring chat. Really. I wasn’t bored for a single minute. He’s a freshman at Psychology and he seemed to be very open-minded. And he knows how to listen – he perceived everything I said. We talked about Japan, about tea, about Prague and Praguers, about hipsters – basically small, stupid things. But we laughed. He left few minutes ago. I thought that I would calmly finish up the tea, that somebody else might sit down to join me. Would you like some darjeeling?“