Powered by Seat

hoprg_1917a

„Pokud to mám říct úplně na férovku, tak se potýkám s maniodepresí. Teď od srpna se nacházím v té manické fázi. Což je hrozně euforický stav. Ale jsem pod těžkými prášky, ty mě drží jdoucího. Spím hodinu a půl denně, pořád něco dělám. Část toho je tvořivá destrukce, můj byt je teď úplně zdevastovaný. Je to jako s tím vznikem Vesmíru, kdy se z totálního chaosu začínají vytvářet různé struktury. Já vím přesně, kde co je, ale chápu, že pro mé okolí je to problém. Do toho dělám vyloženě tvůrčí věci. Mám rozpracovaných pět filmových námětů a od léta jsem nafotil třicet tisíc fotek. Snažím se toho mého stavu cíleně využít a rozjet hodně projektů a aktivit s lidmi. Chci je proměnit v takový rozjetý válec, který že už nepůjde zastavit. Ani ve chvíli, kdy pak upadnu zpátky do toho neaktivního období, kdy mám někdy problém i zvednout telefon a někomu zavolat.“

/

„If I should be totally honest, I struggle with manic depression. Since August I’ve been in the manic phase. Which is a very euphoric state. But I am under a heavy medication that keeps me going. I sleep one and half hour per day, I keep doing something. Part of it is a creative destruction, my flat is a mess right now. It’s like with the creation of Universe when structures emerges from a total chaos. I know exactly where to find things but I understand it’s a problem for people around me. But I also do utterly creative acts. I work on five different film scripts and since the summer I’ve taken thirty thousand photos. I purposefully try to take advantage of my condition and start a lot of various projects and activities with people right now. I want them to gain such a momentum that it won’t be possible to stop it. Not even when I fall back into the inactive phase when I sometimes struggle merely with picking up a phone to call somebody.“