Powered by Seat

hoprg_1964a

(4/4) „Sociální bydlení je bydlení, které je financované z veřejných peněz. Sociální byt je nájemní byt, ve kterém se platí nižší než tržní nájemné a který je přidělovaný na základě jiných než tržních mechanismů. Alokační mechanismus je podmíněný sociálními kritérii. Když v roce 2009 lidé ze Sociologického ústavu odhadovali, jakou část bytového fondu v České republice tvoří sociální bydlení, tak to bylo 1,6 %. Myslím si, že od té doby je to ještě méně. Téměř zmizel sektor veřejného bydlení – byty byly restituované a především privatizované. Často naprosto pod cenou. A privatizuje se dodnes, obce stále prodávají nejen byty nájemníkům, ale celé domy včetně nájemníků třetím osobám, jejichž cílem je samozřejmě pouze zisk, a ne zajištění základních podmínek pro lidi v obci. A i byty, které jsou ve veřejném vlastnictví, nejsou poskytované na základě sociálních kritérií. Soutěží se, kdo nabídne větší nájem. V České republice je dost volných bytů. Dost na to, aby všichni lidé, kteří jsou v bytové nouzi, bydleli. Je ale otázka, jak ty volné byty přemostit s lidmi, kteří nemají kde bydlet. Pokud to soukromí majitelé vnímají jako moc rizikovou věc, že by si vzali do bytu někoho, kdo nevydělává dost peněz a musí stát žádat o příspěvek na bydlení – což je mimochodem velká část státních zaměstnanců, učitelky nebo policisté –, tak se musí hledat systémové řešení, jak tomu pomoci. Přijde mi rozumné, aby do toho vstupovaly obce a jiné subjekty, které si od soukromých majitelů vysoutěží byty a budou jim schopni garantovat jejich příjmy na delší dobu dopředu. Vedle toho by se na místech, kde to prostřednictvím trhu vyřešit nejde, měl systematicky budovat sektor veřejného bydlení. Ten by měl řešit jak potřeby lidí, kteří jsou v danou chvíli v největším ohrožení, tak lidí, kteří mají nízký příjem na to, aby si mohli dovolit zaplatit tržní nájemné.“

„Po sedmadvaceti letech od revoluce existuje paragrafové znění zákona o sociálním bydlení. Když jsme se s Platformou pro sociální bydlení před minulými volbami ptali, jak budou jednotlivé strany řešit bytovou nouzi, všechny koaliční strany svorně slibovaly, že zákon o sociálním bydlení podpoří. Bylo ukončeno připomínkové řešení a ukazuje se, že pro vládní strany je těžké se na tom dohodnout. Ale když se to nestihne do konce ledna, tak není šance, aby to prošlo poslaneckou sněmovnou v tomto vládním období. Od dubna se povede intenzivní předvolební kampaň a zákony už procházet nebudou. Pokud zákon projde v současném znění, tak by měl dát lidem naději, že když se dostanou do problémů a přijdou na obec, tak to nebude jako dnes, že jediná věc, kterou jim ten sociální pracovník může doporučit, je, aby šli na ubytovnu. Že místo toho bude existovat určitá nabídka bydlení. Že jim ten sociální pracovník třeba řekne: Jste člověk v bytové nouzi, takže vám máme pomoci. Máme tolik a tolik sociálních bytů, odhadem každé dva týdny se nám jeden uvolní. Jste třetí v pořadí, takže by to mělo trvat přibližně šest týdnů. Do té doby vám můžeme nabídnout krizové bydlení. Až se byt uvolní, tak se budete moci přestěhovat a budete moci bydlet.“

/

„Social housing is a housing financed from public funds. A social flat is a rental flat where people pay a rent which is lower than the market rent and the flat is allocated to people on the basis of non-market mechanisms. The allocation is conditioned by social criteria. When people from the Institute of Sociology estimated the share of social housing in the Czech Republic in 2009, they said it’s 1.6 %. I think it’s even lower nowadays. The sector of public housing almost disappeared – the flats were restituted and especially privatized. Often sold for much less than what was their real value. And flats are being privatized even now, the municipalities still sell the flats, not only to its tenants. They even sell whole houses, including the tenants, to third parties whose goal is obviously only their profit, not a provision of a basic living conditions for local people. And even flats that are publicly owned are not provided on the basis of social criteria. People compete against each other and they choose the one who offer a bigger rent. There is a lot available flats in the Czech Republic. Enough for all the people in the situation of a housing distress to have a place to stay. But the question is how to connect the available flats with the people who have no place to live. If private owners see too much risk in renting a flat to a person who doesn’t earn enough money and has to apply for a housing allowance by the state – which is, by the way, a great portion of state employees, teachers or police officers – we have to try to find a systematic solution how to deal with it. I find it sensible that municipalities and other subjects take part in it by renting flats from private owners. They would be a guarantee of their long-term revenues. At the places where the problem wouldn’t be solvable through the housing market, we should start to systematicaly build a sector of public housing. This should solve needs both of the people who are at the given time in the most critical situation and of people whose income is too low to let them pay a market rent.“

„It’s twenty seven years after the Velvet evolution and for the first time ever, there is a written version of the Law on Social Housing. When we, as Platform for Social Housing, asked various political parties before the last elections about how would they deal with the housing distress, all parties of the contemporary governing coalition promised to support the Law on Social Housing. A comment procedure has been completed now and it shows that the governing parties have a hard time finding an agreement. But if the law is not passed until the end of January, there is no chance of it being passed until the end of this governmental period. Since April there will be an intense election campaign and no laws will be passed anymore. If the law passes in its current version, it should give people hope that when they get into problems and come to a municipality for help, it won’t be the way it is now when the only thing a social worker can recommend is to go live in a flophouse. A hope that there will be a bigger offer of housing. That a social worker might say: You are a person in a situation of a housing crisis and so we are obligated to help you. We have this number of social flats and it usually takes about two weeks for one of them to become available. You are third on our list of applicants and so it should take approximately six weeks. We can offer you a crisis accommodation until then. When the flat becomes available, you will be able to move there and you will have a place to live.“

__

V následujících dvou týdnech budu sdílet příběhy lidí, kteří se ocitli v takzvané „bytové nouzi“, tak jak ji definuje připravovaný zákon o sociálním bydlení.

Na úvod zveřejňuji rozhovor se Štěpánem Ripkou, předsedou Platforma pro sociální bydlení. Ta je uskupením nevládních neziskových organizací, odborníků a zástupců veřejnosti věnujících se tématu sociálního bydlení a lidských práv.

Pokud souhlasíte, že řešením situace lidí v bytové nouzi je přijetí zákona o sociálním bydlení, vyjádřete svou podporu prostřednictvím petice na stránkách www.mitsvujdomov.cz a od ledna sledujte dění na Mít svůj domov.

/

In the following two weeks, I will share stories of people who got into a situation of a so-called „housing distress“, as defined by the upcoming Law on Social Housing.

I start the series with an interview with Štěpán Ripka, the chairman of Platform of Social Housing. It is a formation of ngo’s, experts and representatives of public that deals with topics of social housing and human rights.

If you agree that a solution of the situation of peole in housing distress is an adoption of the Law on Social Housing, you can voice your support through a petition on www.mitsvujdomov.cz. From January on, you can also follow the campaign on Facebook: Mít svůj domov.