Powered by Seat

hoprg_1960c

(1/2) „V šestnácti jsem se poprvé ocitla na ulici. Byla jsem nechtěné dítě, maminka byla alkoholička a od mala mě mlátila. Žádné sourozence jsem neměla, nevěděla na koho se obrátit a tak jsem utekla z domu. Vídala jsem v té době na cestě do školy různé bezdomovce, i mladé lidi, a tak jsem si řekla, že to také zvládnu. Ale rychle jsem poznala, jak těžké to je. Dostala jsem se do Prahy, ale v šestnácti jsem nemohla najít žádnou práci, ani brigádu. Somrovat jsem neuměla, krást jsem nikdy nechtěla, a tak mi nezbylo nic jiného, než se začít prodávat. Brzo si mě na Hlaváku vyhlídli takoví idioti. Nabídli mi přespání, ale místo toho jsem se dočkala pár facek. Odvezli mě do Teplic a prodali mě místním pasákům. Ti mě tři měsíce drželi na bytě a v noci jsem musela s ostatníma holkama stát u silnice. Bylo půl roku od chvíle, kdy jsem utekla z domu. Byly jsme pořád hlídané, takže se nedalo zdrhnout. Nakonec si mě jednou klient zaplatil na celou noc a já ho poprosila, jestli by mě neodvezl na nádraží. Místo toho mě vzal až do Prahy a ještě mi dal stopadesát marek, abych měla z čeho přežít. Později už jsem si dávala velký pozor. Měla jsem v sobě takový blok, že i když mi někdo nabídl přespání, tak jsem to odmítla.“„Málokterý člověk vydrží být na ulici čistej. Alkohol a drogy člověku pomáhají na chvíli zapomenout na jeho problémy. A že jich je. Člověk se probudí a láme si hlavu, kde sehnat peníze, jak přežít den. A když se pak z člověka stane narkoman, tak shání peníze na další dávku. Takhle jsem v podstatě žila devatenáct let, se čtyřletou pauzou v době, kdy jsem se vdala. Když jsme se s bývalým manželem poznali, tak to bylo půl roku dobré a pak mě jednoho dne postavil před hotovou věc: Nejsou prachy, zkus je někde sehnat. Věděl, co jsem dřív dělala. Takže to postupně bylo, jako bych žila s pasákem a ne s přítelem. Pak jsem ale otěhotněla a vzali jsme se. Chvíli to bylo zas v klidu, ale po narození dcery to začalo nanovo. Přes den jsem se starala o dítě, v noci dělala prostitutku. To šlo těžko zvládat. Ale se svou zkušeností s matkou jsem si dávala pozor, aby to dcera nijak nepocítila. Snažila jsem se jí opravdu věnovat. A nikdy ode mě nedostala ani na zadek. Dnes žije se svým tátou.“

/

“I first got on a street when I was sixteen. I was an unwanted child, my mum was alcoholic and he used to beat me since I was little. I didn’t have any siblings so I didn’t have anyone to turn to, so I ran from home. At that time I remember seeing some homeless people on my way to school, even young ones, so I though I would manage as well. But quickly I learned how hard it was. I got to Prague but being only sixteen, I couldn’t find a job, not even a holiday job. I couldn’t beg, didn’t want to steal so I could only sell myself. Some idiots soon found me in the Prague Central Train Station. They offered me a place to sleep but instead of it they slapped me. They took me to Teplice and sold me to local pimps. They held me in an apartment for three months and I had to stand by the roads at nights. It was half a year from the moment I ran away from home. We were guarded all the time so it was impossible to escape. Once a client paid for the whole night and I asked him if he could take me to tha train station. He took me to Prague instead and gave me one hundred and fifty Marks to have something to live from. I was very careful afterwards. I didn’t trust anyone who just offered me a place to stay, I always turned it down.”

“Hardly anyone remains clean while living on a street. Alcohol and drugs help one forget the problems. And there are so many! One wakes up and thinks where to get money to live from during the day. If one becomes a drug addict, it’s all about finding money for another shot. I used to live like this for nineteen years with a four-year-long break when I got married. When I met my ex-husband, it was good for six months but once he gave me an option: We don’t have any money, try to get some. He knew what I had done in the past. So it gradually turned into living with a pimp instead of a boyfriend. Then I got pregnant and we got married. It was OK for some time but after my daughter was born, it started again. I took care of our baby-girl during the day and worked as a prostitute at night. It was unbearable. With my experience of being with my mum, I tried really hard not to show anything to my daughter. I tried to dedicate to her fully. I have never beat her. Today she lives with her dad.”

__

Příběh je součástí série o lidech, kteří se ocitli v takzvané „bytové nouzi“, tak jak ji definuje připravovaný zákon o sociálním bydlení. O jeho přijetí se dlouhodobě zasazuje Platforma pro sociální bydlení.

Pokud chcete přijetí zákona o sociálním bydlení podpořit vy sami, můžete tak učinit prostřednictvím petice na stránkách www.mitsvujdomov.cz. A od ledna sledujte dění na Mít svůj domov.

/

The story is a part of a series on people who got into a situation of a so-called „housing crisis“, as defined by the Law on Social Housing that is being prepared now in the Czech republic. The passing of the Law has been advocated by Platforma pro sociální bydlení for a long time.

You can voice your support of the Law through a petition on www.mitsvujdomov.cz. From January on, you can also follow the campaign on Facebook: Mít svůj domov