Powered by Seat

HOPRG_1988a

„V pětadvaceti letech jsem se jednoho dne probudil a cítil, že se mi ten čas krátí. Říkal jsem si, že jsem tady už čtvrt století a nebyl jsem spokojený s tím, co jsem za tu dobu v životě stihl. A nechtěl jsem, abych se probudil zase za pár let a cítil se stejně. A tak jsem si tehdy položil takovou tu základní otázku: Co mohu udělat pro to, abych byl lepší? Já jsem byl tehdy docela líný, měl jsem špatnou a špatně placenou práci a moc jsem si sám sebe nevážil. Když jsem se na sebe podíval do zrcadla, tak jsem se nedokázal respektovat. Mě vždy lákalo studovat vysokou školu, být mezi inteligentními lidmi, ale z různých důvodů se mi to nepovedlo. Místo toho jsem se pohyboval v ne úplně dobré skupině lidí – mnoho z nich jsem později odstřihl. Protože jsem si řekl, že se zbavím všech svých závislostí a společnost lidí byla jedna z nich. Také jsem přestal s kouřením i s alkoholem. Začal jsem na sebe být tvrdší – dnes dělám i to, co se mi zrovna nechce. Jako třeba teď, když jdu do posilovny. Vidím na sobě, že jsem odhodlaný se změnit, že dokážu některé těžké věci zapomenout, že se nevzdávám. Dál dnes dělám číšníka, ale na velmi dobrém místě. Šetřím si peníze a chtěl bych se dostat na školu, jít studovat psychologii. Ze všeho nejvíc bych ale jednou chtěl mít plnohodnotnou rodinu, kterou jsem sám neměl. A uvědomuji si, že člověk nemůže udělat někoho jiného šťastným, pokud není šťastný on sám.“

/

„When I was twenty-five, I woke up one morning and felt that my time was running out. I thought that I’d been here for a quarter of century and I was not satisfied with what I’d accomplished so far. And I didn’t want to wake up in a few years and have the same feeling about my life. And so I asked myself the basic question: What can I do to be better? At that time I was quite lazy, I had a bad and badly paid job and I didn’t have much self-esteem. When I looked at myself into the mirror, I couldn’t find respect for myself. I’d always wanted to study at an university, to be among intelligent people, but for various reasons I hadn’t managed to do that. Instead there were not so good people around me – I cut loose of many of them later. Because I thought I would get rid off all my addictions and the company of others was one of them. I also quit smoking and drinking alcohol. I started to be more tough on myself – today I do even things that I don’t feel like doing at that moment. Like now, when I’m on the way to the gym. I can see that I am determined to change myself, that I am able to forget certain hard things, that I am not giving up. I still work as a waiter but at a very nice place. I save money so that I could go study psychology. But most of all, I would like to have a complete family, something I myself didn’t have. And I realize that you cannot make other people happy if you’re not happy yourself.“