Powered by Seat

HOPRG_2042a

(1/2) „Od gymplu v podstatě řeším jednu věc – co chci v životě dělat. Můj otec je lékař, takže dříve jsem si maloval, že bych jím mohl být také. Pak jsem ale zjistil, zač je toho chemie a biologie, a tyhle představy vzaly rychle za své. A žádné jiné tam už nenaskočily. Dnes jsem právník, což pro mě vždy byl takový ‚plán B‘. Asi už ve chvíli, kdy jsem vyplňoval přihlášku na fakultu. Byl to takový sňatek z rozumu. Na gymplu mě hodně bavilo divadlo, ale to jsem v sobě od začátku odpískal. Řekl jsem si: ‚Hele, zapomeň na nějaké umělecké ambice. Vždyť takový život je nejistý! Práva jsou dobrý základ, s tím pak můžeš dělat plno věcí! Podívej kolik spisovatelů a jiných známých lidí v minulosti práva vystudovali a pak je nedělali!‘ Já pocházím z rozvedené rodiny a vždy jsem se vnitřně snažil trochu korigovat. Říkal jsem si, že moje potenciální záchraná síť není tak hustá, a že bych proto neměl příliš blbnout. Nemít šílené vzlety, protože pak by mohly přijít velké pády. Takže jsem vždy byl takový ‚rozumný kluk‘. Rozumný, spolehlivý, ale možná, že ne dostatečně kurážný. Já jsem totiž perfektní v tom si cokoliv rozmluvit. Myslím, že jsem dobrý na analýzy – když za mnou přijde klient s nějakým problémem, tak to dokážu rozpitvat a najít nějaké dobré, rozumové řešení. Jen je pak potřeba, aby ten klient měl odvahu to dobré řešení uplatnit. Když jsem advokát sám sobě, tak mi tahle odvaha chybí.“

/

„I’ve been dealing with one question since high school – what do I want to do in life. My father is a doctor and so I used to think that I might be a doctor as well. But then I realized how difficult biology and chemistry was for me and these ideas quickly passed by. And no other ideas emerged to replace them. Today I‘m a lawyer which was always the ‚plan B‘ for me. I think it was like that already when I applied for the Faculty of Law. It was kind of a marriage of convenience. I really enjoyed theatre at high school but I gave in on in from the very start. I thought: ‚Look, forget about some art ambitions you might have. It’s very uncertain way of life! Law school is a good foundation, you can do many things with it! Just look how many writers and other famous people there were who studied Law and then did something else!‘ I come from a divorced family and I’ve always been adjusting myself somehow. I thought that my potential safe net was not so dense so I shouldn’t fool around. Not to aim too high so that I wouldn’t experience a big fall. And so I’ve always been a ‚reasonable guy’. Sensible, reliable but perhaps not courageous enough. Because I’m really good at talking myself out of doing something. I think I’m good at analyzing things – when a client comes to me with a problem, I can anatomize it and find a good and sensible solution. But then it’s necessary that the client have the courage to apply the good solution. When I’m advocating myself, I lack the courage.“