Powered by Seat

HOPRG_2092a

„V jednu chvíli jsem se rozhodl, že tady v Čechách nějaký čas žít nebudu. Odjel jsem a osm let žil v Portugalsku a ve Španělsku. Ocitl jsem se v úplně jiném kulturním a jazykovém prostoru, všechno pro mě bylo nové. Přijedete a umíte říct dvě slova. Je to, jako když se z vás znovu stane dítě. Ale pro mě to bylo příjemné. Rád se učím, rád poznávám nové věci. Objevujete, jak co funguje, a máte radost, když se vám něco poprvé povede. Třeba říct vtip, podle toho nejlépe poznáte, jestli vám už lidé rozumí.“

„S odstupem jsem si uvědomil, že se mi v té době tak trochu zastavil čas. Běžela paralelní linie mého života. Protože můj život tam a můj život nešly dost dobře propojit. Potkával jsem úplně jiné lidi, dělal úplně jiné věci. Na začátku jsem si udělal dva roky prázdnin, to byl také takový dětský přístup. Pak jsem začal pracovat a bylo to úžasné v tom, že jsem pochopil, že vždy můžete začít úplně od začátku. Že to je těžké – uvědomíte si, co prožívali lidé, kteří emigrovali –, ale že když to zvládnete, tak vám to dodá hodně víry v sebe sama.“

„Po těch osmi letech mi přišlo, že jsem si tady nějaké věci nedořešil, a tak jsem se vrátil. Nevím, jak to mají jiní lidé, ale já zjistil, že mám v životě různé cykly. Čtyřletá, pětiletá, osmiletá období, po kterých se něco láme. Dnes jsem v Praze už osm let a zas přemýšlím o změně. Ale díky tomu, co mám za sebou, nemám strach z nového. Možná bych chtěl žít víc kočovněji, možná blíž přirodě, nevím. Nedávno jsem o tom někomu říkal a on se mě ptal: ‚A co budeš dělat?‘ Říkám: ‚No, nevím.‘ ‚To je blbý, co?‘ Ale mně přijde, že je to naopak super, že nevím. Protože kdybych to věděl, tak už to nebude nic nového. Takové věci jdou těžko naplánovat. Vždy musíte nejdřív něco opustit, aby to nové mohlo přijít.“

/

„One day I decided not to live in Czech republic for some time. I left and for eight years I lived in Portugal and Spain. Suddenly I found myself in a completely different cultural and language region, everything was new for me. You come there and know two words. It’s as if you become a child again. But it was a nice experience for me. I like to learn and get to know new things. You discover how things work and you’re happy when you manage to do something for a first time. Like telling a joke, that’s the easiest way to see if people have started to understand you.“

„In retrospect I realized that time somehow stopped for me when I was there. It was a parallel line of my life. Because it was not possible to connect the life I led over there and my life here. I used to meet a completely different kind of people, I used to do a completely different things. At the beginning I made myself a two-year holidays, that was also a kind of a child’s approach. Then I started to work and it was amazing because it made me understand that you can always start from scratch at a new place. That it’s hard – you realize what migrants go through – but when you make it, it gives you a lot of faith in yourself.“

„After the eight years I thought that I hadn’t settled some things in my life around here and so I came back. I don’t know how other people experience it but I have found that I go through all kinds of life cycles. A periods of four, five or eight years after which a certain turn comes. Now I’ve been in Prague for eight years already and once again I’ve started to think about a change. But due to my previous experiences, I’m not afraid of new things. Maybe I would want to live in a more nomadic way, maybe I would want to live closer to nature, I don’t know. I was telling it to somebody recently and he asked me: ‚And what will you do?‘ I said: ‚I don’t know.‘ ‚That’s too bad, isn’t it?‘ But I think it’s the other way around, that it’s great that I don’t know. Because if I knew, it wouldn’t be anything new. Such things are hard to plan out. You always have to leave something behind so that the new can come.“