Powered by Seat

HOPRG_2079a

„Bylo mi přes třicet, měla jsem úraz a zmrzačila si ruku. Přeřízla jsem si nerv a měla dlouhou rehabilitaci. Hned druhý den po operaci jsem sice šla do divadla, ale po první půlce jsem musela odejít, protože to hrozně bolelo. Nemohla jsem se obléct, nemohla jsem se učesat, musela jsem se znovu učit psát. Za největší úspěch jsem považovala, když se mi podařilo naporcovat kuře. Ale hodně jsem se díky tomu všemu dozvěděla sama o sobě. Třeba to, že jsem docela dobrá. Že se nevzdávám. Ten úraz, co jsem měla, je typicky mužský – často se stane při práci se sekyrou. Během rehabilitace mě sestřičky ukazovaly chlapům, kteří ještě dva roky po úraze pořád chodili s takzvanou ‚kazatelskou rukou‘, to je, když některé vaše prsty zůstanou ohnuté. Já jsem si řekla, že ze mě žádný kazatel nebude, a tak jsem tu ruku cvičila a cvičila. A jelikož nejsem pitomá, tak cvičím dodnes. Sice mi každou chvíli něco spadne na zem, u návštěv neumývám nádobí, ale podívejte, co s tou rukou dokážu!“
 
/
 
„I was over thirty, I had an injury and maimed my hand. I cut a nerve and had to go through a long rehabilitation. The day after I had a surgery, I went to see a theatre play but I had to leave it after first half because I felt a strong pain. At that time I was not capable to dress up, I couldn’t comb my hair and I had to learn to write again. The greatest achievement during this time was when I successfuly managed to carve up a chicken. But I learnt a lot of things about myself through all this. For example I learnt that I’m quite good. That I don’t give up. The kind of injury I had is typically men’s, it often happens when one works with an axe. During the rehabilitaion, nurses used to show me to male pacients who often still had a so-called ‚preacher’s hand‘ two years after their injury happened – they couldn’t bend some of their fingers. I said to myself that I won’t be no preacher and I exercised the hand a lot. And since I’m not stupid, I still do. Although I drop things every now and then and I don’t do dishes in other people’s home but look what I can do with the hand!“