Powered by Seat

HOPRG_2142a

„Současného manžela jsem poznala už na základní škole. Byli jsme spolužáci. Pamatuju, jak ve třídě seděl za mnou a bral mi z culíků sponky ve tvaru berušek. Nebo jednou mi v šatně vzal přezůvky a já musela jet domů ve cvičkách. Nakonec mě uhnal, v deváté třídě jsme spolu chvíli chodili. Měl krásné kudrnaté vlasy! Byl to první kluk, od kterého jsem dostala pusu. Jenže pak jsme šli každý na jinou školu, naše cesty se rozešly. Potkali jsme se až po třiceti letech, kdy nás společní známí pozvali na koncert. Hned jsem ho poznala. Zjistili jsme, že jsme oba dva rozvedení a že mezi námi hlavně pořád něco je. Jako by těch třicet let ani nebylo. Je to až taková červená knihovna, že? Navázali jsme tam, kde jsme skončili. Ale na jiné úrovni – předtím to byla láska dětská, teď už láska partnerská. A to už taková červená knihovna není. Takové příběhy většinou končí ‚vzali se, byli spolu štastní až do smrti‘. Já sice dnes také cítím, že náš vztah je trvalý, ale i díky našim předchozím manželstvím víme, že aby to tak skutečně bylo, tak se o to musíme každý den starat.“

/

„I met my current husband already in a primary school. We were schoolmates. He sat behind me in class and I remember how he used to take off ladybird clips from my ponytails. Once he took my slippers from a changing room and so I had to go home in gym shoes. But in the end he did win me over, in ninth grade we dated for a while. He had beautiful curly hair! He was the first boy who kissed me. But then we went to study at different schools and our paths parted. We only met after thirty years when our mutual friends invited us for a concert. I recognized him right away. We found out that we were both divorced and, mainly, that there was still something between us. It was as if the thirthy years didn’t even occured. It seems like a story from a romantic fiction, right? We followed up when we ended. But at a different level – it was a child love before, now it was a partner love. And that’s not such a ‚romantic fiction‘ stuff anymore. These stories usually ends with ‚they got married and lived happily ever after’. I also feel that our relationship will last but also thanks to our previous marriages we now realize that to keep it that way, we need to take care of it every single day.“