Powered by Seat

Archiv: Říjen 2013

Když mi někdo hned na první otázku ohledně focení řekne rázné „ne“, většinou popřeji hezký den a jdu dál. V tomto připadě jsem to však nevzdal a nakonec se – přes drobné výhružky zabití v jednu chvíli („Já bych si vás našla a skutečně bych vás asi zabila, protože vzhledem k mýmu věku – já si vraždu můžu dovolit“) – s paní domluvil na tomto provedení. Když jsem jí fotografii ukazoval na displeji, tak mi ji doporučila pojmenovat „Protivnej introvert plazící se po Židovských pecích.“ Zde úryvek z našeho předchozího hovoru:

Jste introvertní?
„Ano. Měla jsem s tím problémy od dětství, pokud si vzpomínám už jako malý dítě … Jakákoliv aktivita společenská mě byla proti srsti. Poslali mě na prázdniny, máma si za čtrnáct dní pro mě přijela, všechny děti byly nádherně opálený, vyskotačený a já jsem se přibabrala bílá jak mlynářova dcéra … máma koukala jak vrána … a teď ta říká: My jí celý den nevidíme. Já jsem tam totiž objevila starou půdu, velikánskej proutěnej kufr plnej knih a časopisů. To jsem takzvaně sešrotovala za těch 14 dní. Čili já jsem se přibabrala vždycky k jídlu a šup zpátky na půdu.“

Random quote: „Staré lidi nesnáším, mladým lidem nerozumím.“

/

When someone gives me a resolute “no” to a request of a photo, I usually wish them a nice day and leave. In this case I didnt’t give up so easily and eventually made a deal – though there were some death threats at one point (“I’d find you and I guess really kill you, because considering my age – I can afford myself a murder”) – with a lady to take a picture like this. When I was showing the picture to her on a display, she recommended me to name it “Unpleasant introvert crawling over Židovské pece”. Here is an excerpt from our previous conversation:

Are you of an introvert nature?
“Yes. I had problems with it since my childhood, since I was a little kid if I recall it correctly … Any social activity was uncomfortable for me. They sent me for a holiday, mom came to pick me up after 14 days … all kids were nicely tanned and frolicked and I dawdled white as a miller’s daughter … mom stared at me surprisedly … and camp leader says: We don’t see her all day long. Because I found an old attic there with a large wicker trunk full of books and magazines. I scrapped it up during those 14 days. That means I always dawdled for a food and woosh, back to the attic.”

Random quote: “I hate old people, I don’t understand the young ones.”


„Na co vzpomínám rád? Na celej můj život – byl dobrej, hezkej. Já jsem měl hudební talent, takže jsem studoval hodně muziku, hrál jsem v divadle, na konzervatoři jsem učil, hodně jsem cestoval, hodně studuju … takhle ten můj život byl pěknej.“
Asi ne každý má ve stáří takový pocit. Čím myslíte, že jste si ho vydobyl?
„To je dar. Talent je dar, to si člověk nevymyslí. A potom ještě dar je láska. Já jsem celej život postupoval s tím, že jsem chtěl – podvědomě, ne vědomě – něco lidem ze sebe dávat. A tím pádem jsem dostával zpátky. Je to dar … někdo nemůže dát a ten je chudej potom. Mě v životě zajímalo hlavně to, co není vidět. Mozek … každej říká, že má zdravej rozum, ale mozkem toho moc nezíská. Jsou lidi, kteří mají kolik vysokejch škol, maj něco řešit a jsou vedle, protože to řešej mozkem. Mozek to nevyřeší, vyřeší to cit – láska. To je asi to tajemství, celej můj život byl takovej.“
Vedl vás někdo k tomu porozumět životu tímhle způsobem?
„Víte co je důležitý? Aby člověk zažil velký utrpení – když nezažijete utrpení, nic se nenaučíte. Já jsem zažil velký utrpení a v tom utrpení už je zárodek štěstí nebo svobody. Vemte si třeba kytku: Kytka roste ze země a základ toho, že roste, je pohnojení . V jejím květu je to pohnojení obsaženo. V tom hovnu je obsažená kytka. Takže já ten život takhle chápu. Čím víc jsem trpěl, tak tím jsem pak byl štastnější.“
Co bylo to hovno ve vašem životě?
„Byl jsem trestaný dítě.“
Co to znamená? Tvrdá výchova?
„No ale hodně tvrdá. Ale přitom byla ještě navíc vedená láskou.“

/

“What do I like to recall? All my life – it was good and nice. I had a music talent so I studied music a lot, I performed in a theatre, taught in a conservatory, traveled a lot, I do study a lot … my life was nice like that.”
I guess not everyone have this feeling about their life at old age. How do you think you earned it?
“That’s a gift. Talent is a gift, you cannot make it up. And also love is a gift. All my life I wanted – unconsciously, not knowingly – to give something to people from myself. And therefore I was getting something back. It’s a gift … one who cannot give is a poor person. In my life I was interested primarily in things that cannot be seen. Brain … everyone says that they’ve got common sense, but you cannot gain much from your brain. There are people who studied at numerous universities and then when they are solving something they fail because they use only brain. Brain cannot solve it, affection, love can. That’s the secret, all my life was like that.”
Does someone guided you to such an understanding of life?
“You know what’s important? That one goes through some suffering – who doesn’t go through it, cannot learn anything. I’ve been through a big suffering and in that suffereing there is a foundation of happiness or freedom. Take a flower, for instance. A flower grows from soil and the basis of its growth is in manuring. Its bloom contain the manure. The shit contain the flower. So this is the way I understand life. The more I suffered, the more happier I subsequently was.”
What was the shit in your life?
“I was a punished child.”
What does that mean? Tough upbringing?
“Very tough. And making it even worse, it was led by love.”


Co je v životě nejkrásnější?
„Přátelství.“
Kdy jste si naposled nějak pomohli?
„Před chvílí. On si koupil žluté věnečky, já jsem si koupil kakaové věnečky.“

/

What is the most beautiful thing in life?
“Friendship.”
When did you help each other for the last time?
“A moment ago. He bought himself egg biscuits and I bought cocoa biscuits.”


Co je v životě nejtěžší?
„Já si myslim, že nejtěžší je poznat sám sebe a zjistit, co od života očekáváš a potom si za tim jít … Hodně lidí často lituje něčeho, co ani neudělali. Já to vždycky radši udělám a zjistim si, jaký to je, než abych to neudělala a přemýšlela o tom, jaký by to bylo, kdybych to udělala.“

/

„What is the most difficult thing in life?
“I think the most difficult is to get to know yourself, to discover what you expect from life and then to follow it … A lot of people often pity not doing something. I always prefer to do it and to find out how it is, than not doing it and wondering how it would be if I would have done it.”


„Klobouky jsou moje vášeň. Můj muž říkal, že ženu dělají dlouhý sukně, dlouhý vlasy, vysoký podpatky a klobouk. A chtěl, abych klobouk nosila. Teď už jsem dávno sama, ale nosím je pořád.“

/

“Hats are my passion. My husband used to say that woman is made of long skirt, long hair, high heels and a hat. And he wanted me to wear one. Now I am on my own for a long time already, but I still wear it.”


„I am from California. I moved here, because I wanted a different life style. I actually found the local atmosphere, history, art and culture more conducive to my way of being. So I am living here now. I am a published author – I published several collections of poetry and my first novel, which will be also published in Czech this year.“
What is the novel about?
“It’s called The Salmon Café and it’s about lot of things. Basically there is a bar called Salmon Café and you are only allowed to go there twice – first time you go there you get sent on some kind of mission and then your second visit is to return and to recount what you’ve discovered on your journey. So my protagonist returns after 40 years … and his mission was to find his treasure in a bar, so he searched in bars all over the world and he tells the stories about the bars.”

/

„Jsem z Kalifornie. Přestěhoval jsem se sem, protože jsem chtěl jiný životní styl. Přišel jsem na to, že zdejší atmosféra, historie, umění a kultura více napomáhají mému způsobu bytí. Takže teď žiju tady. Jsem vydávaný autor – vydal jsem několik sbírek poezie a svůj první román, který letos vyjde i česky.“
O čem román pojednává?
„Jmenuje se Salmon Café a týká se hodně věcí. Ve zkratce jde o to, že existuje bar zvaný Salmon Café a do něj můžeš jít jen dvakrát za život – když tam jdeš poprvé, tak seš vyslán na jakousi misi. Druhá návštěva je tvůj návrat z mise, kdy bys měl odvyprávět co jsi na své cestě objevil. Můj hlavní hrdina se tedy navrací po 40 letech a jeho úkolem bylo najít poklad v baru. Navštívil proto bary po celém světě a teď o nich vypráví příběhy.“


Co to čtete?
„Židovku z Toleda, historickej román.“
Jaký to je?
„Výborný, moc se mi to líbí. Já jsem ateista, tak mám radost vždycky když se dozvim něco špatnýho na křesťany nebo na muslimy.“
Podle čeho se snažíte žít vy sám?
„Já myslim, že humanismus je takovej základ. Chovám se k ostatním tak, jak si představuju, že by se ostatní měli chovat ke mě. A uznávám, že každej by měl mít maximální svobodu a dělat si, co chce.“

/

What are you reading?
“The Jewess of Toledo, historic novel.”
How is it?
“It’s great, I like it very much. I am an atheist so I am always happy to learn some bad stuff about christians or muslims.”
What are your guiding principles in life?
“I consider humanism as a base for living. I treat the others in a way I imagine they should be treating me. And I acknowledge that everyone should have maximum of freedom and do whatever they like.”


„Já teď myslim na to, aby se přítel mé dcery vzbudil po těžkém úrazu z umělého spánku a byl takový, jaký byl.“
Jak dlouho už je v umělém spánku?
„Minulý týden se stal úraz. Včera už byl bez anestetik, takže se čeká každou hodinu, kdy se probudí. Ten člověk je profesionální záchranář ve 155 a sám měl takovejhle úraz. Bude to pro něj hodně těžký, je mu třiatřicet … ale ta rodina je tak semknutá a připravená na ten jeho příchod, že prostě i kdyby ty buňky nefunguvaly, tak my ho to prostě naučíme.“

/

“I am recently thinking about my daughter’s boyfriend who is now in a state of induced coma. I am thinking about him waking up from it and being the same as he was before.”
For how long he’s been in the coma?
“The accident happened last week. He’s off anaesthetics from yesterday and now we are waiting for him to wake up, should be any hour now. This person is a professional paramedic and had this kind of injury himself. It will be very hard for him, he’s thirtythree … but the family is so united and ready for his coming that even if the cells weren’t working, we will simply teach him everything.”


„Nad čím přemejšlim? Co změnit ve svym životě, protože nejsem zrovna nejlepší člověk. Chci bejt lepší – chci se líp chovat k lidem, který mám rád.“
Napadá vás nějaká situace, kdy jste se zachoval hůř než byste zpětně chtěl?
„Jo, skoro vždycky když se opiju. Tak to bych chtěl třeba změnit, nechci tolik pít. Mám kolikrát takový stavy, že si druhej den nic nepamatuju a jsem zlej na lidi, který mě maj rádi. To mě štve.“

/

“What am I thinking about? What to change in my life, because I am not really the best person around. I want to be a better person – I want to treat people who I like in a better way.”
Can you think of some situation when you acted in a worse way than you would want?
“Yeah, almost every time I get drunk. This is the thing I’d want to change, I don’t want to drink that much. Often I get to a such a state that I don’t remember anything the day after and I am mean to people who like me. That irritates me.”


Na startu závodu

/

Start of a race