Powered by Seat

Archiv: Květen 2014

HOPRG_629a

„Už to dávno odnes čas.“

/

„The time has long taken it away.“


HOPRG_628a

„Dnes jsme byli poprvé na pískovišti. Překvapilo mne, jak se s tím rychle sžila. Dlouho to netrvalo a už si plácala bábovičky. Pochopila systém.“

/

„We visited a sandpit for the first time today. I was surprised how fast she got used to it. It didn’t take long and she was making sand cakes. She understood the system.“

 


HOPRG_605a

„Já když chodím na procházky, tak nemyslím.“

/

„I am not thinking when I go for a walk.“


HOPRG_626a

„Asi se mi holky líbí čím dál tím víc. Akorát já už se jim tolik nelíbím.“

/

„I guees I like girls more and more. But they don’t seem to like me that much anymore.“


HOPRG_624a

„Mám pocit, že bych měla být šťastnější.“

/

„I have a feeling that I should be happier.“


HOPRG_625a

„Já se fotím k smrti nerada. Jedinkrát mě fotil profi fotograf a musel mě trochu opít šampaňským. Ale fotky z toho pak byly tak krásné, že mne to dojalo téměř k slzám.“

/

„I really don’t like to be photographed. The one time professional photographer took pictures of me, he had to make me a bit drunk with champagne. But the photos were so beautiful that I was moved almost to tears.“


HOPRG_623a

„Tahleta je od japonců z restaurace, tohle zvíře jsme našli na cestě u lesa, zavřenou v kabelce a tahle je chudinka z nalezince, tu jsem měla jako první. Když jsme si ji brali, tak jsme šli k tramvaji, ona se tak dívala a najednou pochopila, že už bude naše. To byla taková změna v tom jejím ksichtíčku. Řeknete, že je to pes, ale skutečně – obrazí se jako člověk. Byla vidět úleva, že konečně bude mít domov. Věřila jsem tomu.“

/

„This one here is from Japanese who run a restaurant, this animal we found on a forest path, closed in a handbag a this poor thing was in a dog shelter, she was the first one I had. When we were taking her out of there, we were going for a tram and she was watching us. Then she suddenly understood she’s gonna be ours. That was such a change of expression in her little face. You can say it’s only a dog, but really – she expresses herself as a person. You could tell she was relieved that she finally found home. I believed it.“


HOPRG_617a

„Můj život byl od začátku předurčený, od samého dětství. Pánbůh mne odřízl od všeho světského života. V momentech, kdy připadala v úvahu například kariéra, vstup do politiky, nebo manželství, to zejména, se vždy cesta ukázala být zahrazená. Osud mě vždy nasměroval jen tou jedinou volnou cestou. Ta skončila teď a tady – to znamená, že sedím na lavičce, čtu si knížku a občas něco vyfotografuji. Dál bych to nerozváděl, nechme tam trochu toho tajemna.“

/

„My life was predestined from the very beggining, since my childhood. The God cut me off all the secular life. In moments when there was a chance of me pursuing a career, politics or marriage, that especially, the path always turned out to be dammed up. The fate always directed me towards the only possible and free way. It ended up here and now – with me sitting here on a bench, reading a book and taking some photographs every now and then. I wouldn’t go any further, lets leave it a bit mysterious.“


HOPRG_621a

Čím jste se v životě snažila řídit?
„Desaterem.“
Kdy to pro vás bylo nejtěžší?
„Já jsem měla těžké období když jsem se rozváděla. Kvůli manželovi. To byla taková pitomá nevěra – měl dvě děti a nevěděl coby.“
Jaké z přikázání jste v té době měla potíž naplnit?
„To spíš něco jako ‚miluj své nepřátele‘. Aby člověk neměl na toho druhého vztek a neškodil tak sám sobě.“

/

Which thoughts were you trying to follow in your life?
„The Ten Commandments.“
When was it most difficult to do so?
„I had a tough period when I was divorcing my husband. Such a stupid infidelity – he had two children and obviously lots of time.“
Which of the commandments did you have trouble to fulfil?
„It was rather something like ‚love your enemy’. With not holding a grudge against someone and thus doing a harm to oneself.“


HOPRG_620a

Jaký byl zlomový okamžik vašeho života?
„Rozchod s maminkou mého dítěte. Byli jsme ve vztahu jedenáct let.“
Udělal byste zpětně něco jinak?
„Byl bych víc sám sebou. Oboustranně jsme se myslím nechovali tak, jak bychom chtěli, ale spíše jak jsme si mysleli, že by se chovat mělo. Přestoze jsme byli ve vztahu jedenáct let, tak jsme spolu nikdy nežili. Já jsem studoval v Brně, ona v Hradci. Pak jsem měl náročnou práci, ona byla u maminky a oběma nám to vyhovovalo. Když jsem ale později chtěl, aby se ke mě přestěhovala, tak jsem si nedup – ona měla svoji práci a já se přizpůsobil. Ale přitom jsem to nechtěl. Sice jsem se choval ohleduplně, ale byla to hloupost. Měl jsem si dupnout a říci: ‚Tak buď spolu budeme, nebo spolu nebudeme‘. Takhle jsme spolu nikdy nežili a rozešli se hned po porodu.“

/

What was a turning point of your life?
„A breakup with mom of my child. We were in a relationship for eleven years.“
Would you have done something differently?
„I would behave more like myself. I think we both didn’t behave how we wanted to, but how we thought it is appropriate to. Even though we were a couple for eleven years, we never lived together. First I was studying in Brno and she was studying in Hradec Králové. Then I had a demanding job, she was living with her mother and we were satisfied with it. But when I later wanted her to move with me, I didn’t put my foot down. She had her job and I adapted to it. But I didn’t want to. I was being considerate, but it was a stupid thing to do. I should have put my foot down and say: ‚either we are going to be together or not’. This way we never lived together and broke up right after the child was born.“