Powered by Seat

Archiv: Červen 2014

HOPRG_664a

„Snažím se myslet pozitivně, abych si přitahoval pozitivní věci.“
Jakou věc jste si takto přitáhl naposledy?
„Práci. Byl jsem na úřadu práce, přišla za mnou slečna z rádia a zeptala se, jak to vidím. Řekl jsem jí: ‚Já jsem nastavený tak, že do měsíce budu mít práci, jsem o tom přesvědčený‘. Ona mi děkovala, že jí konečně někdo řekl něco takového, protože si tam předtím sto lidí jen stěžovalo. Nakonec jsem si našel dobrou práci a ještě lepší přítelkyni.“

/

„I am trying to think in a positive way so I would attract positive things.“
What was the last positive thing you attracted?
„A job. I was sitting in a labour office and a girl from radio came to me asking how I see my situation. I told her: ‚I have a positive frame of mind so I will find a job within a month, I am convinced about it’. She thanked me for finally getting such an answer, since hundred people before were only complaining. In the end I found a good job and even better girlfriend.“


HOPRG_661a

„Dnes jsem přestala hlídat děti, které jsem hlídala tři roky, tak se s tím snažím vypořádat. V létě se budou stěhovat do Štrasburku.“
Jak myslíte, že jste se do nich otiskla?
„Malé jsou tři roky, ta to asi zapomene, ale staršímu je šest a myslím, že mu hodně zůstalo. Vedla jsem ho například ke sportu. I jsme se spolu třeba koukali na fotbal. Pak jsem ho čtrnáct dní neviděla a on hned přiběhl a ptal se, jestli vím, jak dopadla Sparta. Sledoval to kvůli mě – aby to se mnou mohl probírat. To bylo hrozně milé.“

/

„Today I stopped babysitting children whom I was looking after for three years. So I am trying to cope with that. They will be moving to Strasbourg this summer.“
How do you think you influenced them?
„The younger girl is three so she will probably forget, but the older one is six and I think he’ll preserve a lot of things. I led him to sport, for instance. We had even watched football on TV together. Then i didnt see him for fourteen days and when we met, he welcomed me asking if i had known the score of Sparta. He was watching it because of me – so he could talk with me about it. That was so sweet.“


HOPRG_654a

Jaký byl přelomový okamžik vašeho života?
„Narození prvního dítěte, to se nedá s ničím porovnat.“
Co vás na rodičovství nejvíc překvapilo?
„Nakonec asi to, že nic není tak horké, jak se uvaří. Myslel jsem si, že to pro mne bude znamenat více povinností a méně zábavy, ale zjistil jsem, že se to dá vše skloubit. A že děti jsou vlastně super. Možná jsem moc vycházel ze zkušeností svých rodičů, kteří měli děti v době, kdy nebyl internet, nekuřácké hospody, nízkopodlažní tramvaje, kdy ženská na mateřské byla strašně izolovaná … to se hodně změnilo.“
Jaký byl váš nejobtížnější moment v roli otce?
„Dcerka je taková divoká – má amoky, kdy rudne a strašně řve. Takže jsme řešili, jak ty amoky zastavit nějak humánně a přitom účinně. Jednou jsme ji sprchovali studenou vodou a pak jsme si četli na internetu, že to je strašné, že jsme strašní rodiče. Takže nejtěžší je nějak to zvládnout a zároveň zůstat člověkem.“

/

What was a turning point of your life?
„Birth of my first child, that’s beyond comparison.“
What surprise you the most about parenthood?
„Probably that it’s not as hard as it may seem. I thought it will mean more responsibilities and less fun for me, but I found out that it’s possible to combine everything and that kids are great. Maybe I based my expectations way too much on my parents who had children in an age when there was no internet, no non-smoking pubs and low-floor trams, in an age when woman on maternity leave was very isolated … this has changed a lot.“
What was the most difficult moment for you as a father?
„My daughter is quite wild – she has amoks when she turns red and screams. So we were trying to figure out a way how to stop the amoks that would be humane and effective. Once we put her under a cold shower and then we read on the internet that it’s a terrible thing to do, that we are a terrible parents. So the most difficult thing is to both cope with it all and stay being human.“


HOPRG_650a

„Měli jsme spolu takový vztah, že jsem ho bral spíš jako kamaráda, bratra.“
Ke které vzpomínce se rád vracíte?
„Když mě učil plavat. Hodil mě do vody a já se začal topit. Pak pro mě musel skočit, protože jsem se opravdu topil. Takhle děda řešil vše.“

/

„We had such a relationship, that I saw him rather as my friend, a brother.“
What is your favourite memory of him?
„When he was teaching me how to swim. He threw me into the water and I started drowning. He had to jump for me because I really was drowning. This was my grandpa’s way of solving things.“

 


HOPRG_644a

„Nepoučím se, stále dělám stejné chyby. Za osmnáct let co jsem v Česku jsem měl čtyři ženské a vždy jsem udělal chybu já.“
Čím to je?
„Trochu životem a trochu alkoholem.“

/

„I won’t learn, I still make the same mistakes. I had four woman during eighteen years I live in the Czech Republic and it was always me who made a mistake.“
Why is that?
„Partly due to life and partly due to alcohol.“


HOPRG_653a

„Teď se naučila dost podstatné slovíčko, říká ‚vstávej!‘.“

/

„She just learned one essential word, she says ‚get up!’.“


HOPRG_652a

„Všechno podstatné se mi splnilo.“
Co je ono podstatné?
„Všechno, co potřebujete k životu.“
A to je co?
„Všechno, co si umíte představit.“

/

„All the essential things came true for me.“
What are the essential things?
„All you need for life.“
What’s that?
„All you can imagine.“


HOPRG_649a

„Jakmile se člověk přestane sám učit a chodit se učit od jiných, tak už to prohrál.“

/

„Once a man stops to learn on his own and to go learn from others, he has already lost.“


HOPRG_648a

„Pak z dcery vypadlo, že když on je psychicky na dně a má nějakou korunu, většinou o výplatě, tak se sebere, jde z práce do hospody, dá si několik rumů, nahází výplatu do bedny a přijde domů s brekem a prosíkem. Když měla dcera největší vztek, tak na něj nabonzovala to, co já jsem si do té doby jen myslel – akorát, že ona to nebyla jen marijánka, ale i tvrdé drogy. Tak jsem do dcery tři hodiny hustil, že tohle dál nejde, že takový člověk jí potáhne ke dnu. Domluvili jsme se, že podá žádost o rozvod a svěření dětí jen do její péče. To bylo v neděli. Ve středu jsem přijel hlídat děti a dojel jsem za ním do fabriky pro klíče od baráku. A dcera mi pak nakonec řekla, že ho strašně miluje a že přesto, že je jaký je, s ním bude žít dál. To se stalo před rokem a půl. Ale člověk nad tím stále přemýšlí. Když je budete nějakým způsobem finančně podporovat a pomáhat jim, tak je samozřejmě podporujete i v tomhle. Sice nakoupíte ovoce nebo oblečení pro děti, ale v tu chvíli jim odlehčíte finančně a oni mají na to svoje. Donutilo mě to dát od dcery ruce pryč. Ale trápí mě ta vnoučata, chtěl bych pro ně lepší život. Ale jak to zabezpečit?“

/

„And then my daughter told me that whenever he’s feeling down and has money, at payday usually, he goes straight to a bar, orders several drinks, throws his money into a machine and afterwards comes home crying and begging. When she was raging the most, she confined things that I had only assumed back then – that there was not only marihuana involved in this, but there were also hard drugs. So I sat her down and for three hours I was tried to convince her that this can’t work, that this man will drag her down. We agreed that she will file for a divorce and apply for the custody of her children. This happened on Sunday. On Wednesday when I came to babysit the kids, I went to the factory to get the house keys from him. But in the end the daughter told me that she loved him madly and that she would stay with him, despite him being the way he was. That happened one and half years ago. But I have to think about it all the time. If you support your kids financially and help them, you are obviously helping them also in this matter. You can buy fruits and clothes for their children and by doing that, you lessen their burden and at the same time allow them to get the things. This whole situation made me stay away from my daughter. But I am worried about my grandchildren, I wish a better life for them. But how can I ensure that?“

 


HOPRG_647a

„Budu teď mít výstavu v Colloredo-Mansfeldském paláci.“
Co vystavujete?
„Cyklus obrazů, který se váže na můj pobyt v německé Kostnici. Pracoval jsem tam před dvěma lety jako pečovatel a staral se o jednoho bývalého SS policistu.“
Jak jste reagoval, když jste se to poprvé dozvěděl?
„Samozřejmě to bylo šokující, ale když se staráte o starého muže v Německu, tak musíte počítat s tím, že minimálně sloužil ve wehrmachtu. Všichni byli odveleni.“
Jaký byl příběh tohoto muže?
„Dost pohnutý. Vyrostl v Sudetech, v jedné česko-německé vesničce ve Šluknovském výběžku. Kolem roku 1935 mu bylo deset let, viděl první maršparády a to mu uhranulo. K policii SS se později dal dobrovolně. Několikrát mi řekl, že chtěl být generál, ale válka na to byla příliš krátká. Takto jsem výstavu nazval.“
Co vás na jeho příběhu nejvíce fascinovalo?
„On dodnes velice teskní po těch Sudetech. Miluje například českou kuchyni – pořád se tam dělalo vepřo knedlo zelo, jitrnice a jelita. Také mne fascinovalo, když zpíval českou hymnu v němčině. Se slzami v očích. V tom cyklu obrazů jsem se proto zaměřil především na jeho dětství. Jsou to většinou obrazy chlapce, například chlapce s bubínkem. Ten může být hračkou, ale zároveň může vyvolávat militantní asociace.“

/

„I will have an exhibition in Colloredo-Mansfeld Palace.“
What do you exhibit?
„A series of pictures that are connected with my stay in Konstanz, a city in Germany. I worked there two years ago as a caretaker of one former SS policeman.“
How did you react when you found out?
„It was shocking, of course, but when you are taking care of an old man in Germany, you have to anticipate that he was at least in wehrmacht. All men were recruited.“
What is a story of this man?
„It is quite disturbing. He grew up in Sudetenland, in a czech-german village in Šluknov headland. In 1935 he was around ten, he saw the first military parades and was bewitched by it. Later he voluntarily joined the SS police. He told me several times that he wanted to be a general, but the war was too short. I named the exhibition like that.“
What did you find most fascinating about his story?
„He still yearns for the Sudetenland. He loves Czech cuisine – they were making tripe sausages or pork with dumplings and sauerkraut all the time. And I was fascinated by him singing a Czech national anthem in german. With tears in his eyes. In the series of pictures I thus focused on his childhood. It is usually a picture of a boy, a boy with a small drum for example. The drum can be a toy, but there are also militant connotations.“