Powered by Seat

Archiv: Srpen 2014

HOPRG_773a

„It’s difficult to find friends among Czech people. I am a Sicilian, our path to be a friend with somebody is really short. Here? It’s a really long way.“

/

„Je pro mě těžké najít si mezi Čechy přátele. Jsem Sicilan, naše cesta k přátelství je velmi krátká. Tady? To je pořádná štreka.“


HOPRG_777a

„Značně opilý a napráškovaný jsem skočil z balkónu v pátém patře. Rozdrcená noha, ale zachránila mi život. Slavil jsem osmnáctiny – největší večírek v mém životě.“

/

„I was drunk and drugged when I jumped out of a fifth-floor balcony. Crushed leg, but it saved my life. I was celebrating my eighteenth birthday – the biggest party of my life.“

__

„Nejvíce teď bojuji s chronickými bolestmi. Snažím se zabraňovat, aby mi ničily život, nebo jej nějak výrazně ovlivňovaly. Daří se mi to.“
Co pro to děláš?
„Nezabývám se tím. Nepřemýšlím nad tím, že by mi třeba mohlo být dobře, že by mě nemuselo nic bolet, že se ostatní mají dobře, že je nic nebolí. To jsem si vždy říkal předtím. Pak jsem to úplně překopal.“

/

„I am struggling with chronic pain. I am trying to stop it from ruining my life, or heavily influencing it. I am succeeding.“
What do you do?
„I don’t concern myself with that. I am not thinking about being fine, about not having any pain, or about others being fine, not having the pain. I used to think like that before. Then I completely changed my way of thinking.“


HOPRG_778a

„Před dvěma lety mi náhle odešel tatínek. Uvědomila jsem si, že to pro mě byl mužský vzor. A že okolo sebe nemám žádného chlapa, žádného ochránce. To se mnou hodně zamávalo. S tatínkem jsem měla hezký vztah, takové to ‚objímání se‘ – to mi stačilo, hned mi bylo lépe. Vždy když byl nějaký problém, tak jsem se u něj mohla schoulet a nemusela se bát. Jako když jsem byla malá. Po jeho smrti jsem najednou měla pocit, že stojím nahá v trní. Nikde nic. A co teď? Samozřejmě je to iluze, člověk si to nalhává. Ale iluze k člověku asi patří.“
„Změnil se mi tím i vztah k jiným lidem v rodině. Jako když vám vypadne jeden dílek ze skládačky – buď tam zůstane prázdné místo, anebo se to celé sesype. To se mi stalo.“

/

„My dad suddenly passed away two years ago. I realized that he was my men’s model. And that there is no man around me anymore, no protector. That shook me deeply. I had a nice, ‚hugging‘ relationship with my dad – that was enough for me, it made me feel better. Every time there was some problem, I could huddle next to him and wouldn’t be scared anymore. Like I did when I was little. After he died I had a feeling like I am standing naked in a thorns. All alone. What now? Of course it’s just an illusion, one is lying to oneself. But having illusions is maybe part of being human.“
„My relationships with other members of my family have changed. It’s like you lose one of the pieces of a puzzle – either there will be an empty space, or the whole thing will fall apart. That’s what happened to me.“

 


HOPRG_776a

„Rozchází se se mnou po třiadvaceti letech kamarád, našel si prý někoho mladšího. Na internetu.“

/

„My friend is breaking up with me after twenty-three years. He found himself someone younger. On the internet.“


HOPRG_771a

„Oženil jsem se poprvé v osmdesáti, už jsme spolu třináct let. Nikdy v životě mi léta neutíkala tak rychle jako teď.“

/

„I was eighty when I got married for the first time. We’ve been together for thirteen years already. Never in my life have the years been going by so quickly.“

 


HOPRG_772a

„I’ve just moved to Prague three weeks ago, I am following a dream of becoming a good musician. In the States, I felt like I haven’t been fulfilled so I wanted to come here as a part of three year journey – one year here, one year in South Korea and one in South America. So I can understand the different teaching philosophies of music.“
Why did you choose Czech republic?
„I came to here because for me, it’s a center of all good musicians – Dvořák, Smetana, Janáček, Martinů and so on. I was here already few years ago. I remember one time we were in a countryside, staying in a little farm house. Neighbours were all musical family. They came over – there was a violin, viola, accordeon and someone sang – and they just played for several hours, drinking slivovice. Right there I realized that music is within the people here. So I thought that I have to come back and learn more about it.“

/

„Přistěhoval jsem se do Prahy před třemi týdny, následuji svůj sen stát se dobrým hudebníkem. Ve Státech jsem se necítil být naplněný, takže jsem se vydal na tříletou cestu po světě – jeden rok budu tady, jeden rok v Jižní Koreji a poslední rok v Jižní Americe. Chci pochopit různé způsoby hudební výuky.“
Proč jste si vybral Českou republiku?
„Mám za to, že je to země dobrých hudebníků a skladatelů – Dvořáka, Smetany, Janáčka, Martinů a tak dále. Už jsem zde krátce pobýval před několika lety. Pamatuji si, že jsme jednou byli někde na venkově, spali jsme na malé farmě. Sousedé byli muzikální rodina. Přišli s houslemi, violou a akordeonem, někdo zpíval. Několik hodin hráli a pili slivovici. Tam jsem si tehdy uvědomil, že místní lidé mají hudbu v sobě. A pomyslel si, že se jednou musím vrátit a dozvědět se o tom víc.“


HOPRG_774a

S čím teď nejvíc bojujete?
„Se smutnou náladou. Protože nevím, co mě baví. Studuji informatiku a statistiku, ale chtěla bych se zabývat více kreativními věcmi. Když studuji, tak na to nemám čas a když mám čas, tak nevím, co chci dělat.“

/

What is your greatest struggle right now?
„Being sad. Because I don’t know what do I enjoy doing. I study at Faculty of Informatics and Statistics, but I would want to do something more creative. But when I study, I don’t have a time for that and when I do have a time, I don’t know what I want to do.“

 


HOPRG_769a

„Moji kamarádi a dcera mi k padesátinám vydali knížku. Já jsem to do poslední chvíle nevěděl. Zorganizovali mi autorské čtení a na jeho konci přišli a vytáhli ji. V první chvíli jsem myslel, že to je fór, že třeba udělali jeden výtisk. Ale oni to skutečně vydali, v nákladu několika set kusů. To byl strašně příjemný šok. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem si kolem sebe dokázal vytvořit bublinu lidí, kteří jsou pozitivní a ochotní něco takového podpořit.“
O čem kniha pojednává?
„Je to taková směs textů, gró je mé cestování po Polsku na hippiesácký způsob. Nejprve jsem tam v 80. letech začal jezdit na festival Jarocin. To byl takový první velký festival, kde byl punk a reggae, u nás v té době nebylo nic. Bylo to tam hodně volné, také jsem tam úplně poprvé kouřil trávu. Kniha se jmenuje Zastávka Woodstock, podle jiného obrovského festivalu v Polsku. Neplatí se na něj žádné vstupné a původně byl v takovém hodně hippiesáckém duchu. Jak je Polsko známé jako katolická země a poláci jako svázanější, tak na tomhle festivalu jsou vždy všichni jak utržení ze řetězu. Půlka lidí si udělá nějaký šílený kostým, holky chodí v podprsenkách a podobně. Teď se to tam pro mě ale trochu otočilo. Festival je čím dál větší a začíná být trochu komerční – sponzoři tam mají své vesničky a podobně. A tak naposledy, děsná aféra, mě tam zatkli a odvlekli na policii za to, že jsem kouřil jointa. Na festivalu, který si říká Woodstock!“

/

„My friends and my daughter published my book as a gift for my fiftieth birthday. I didn’t know until the last moment. They organized my author reading and at the end they came and revealed the book. First I thought it’s only a joke, that they’ve made one copy. But they really published it, several hundred copies. That was a pleasant shock. I realized at that moment that I’d managed to create a bubble of people who are thinking positively and who are willing to support such a thing.“
What is the book about?
„It’s a mixture of texts, the core is about my travels around Poland in a hippie style. First I started to go there in 1980’s for a Jarocin Festival. That was the first big festival with punk and reggae music in the Eastern block. There was a very free atmosphere, I smoked a weed there for the very first time. The book is called „Zastávka Woodstock“ which is a name of another huge festival in Poland. There is a free entry and it used to be in a very hippie spirit. Poland is known as a very catholic country and the polish people as a bit conservative, but at this festival everyone is going wild. Half of the people make some crazy costume and girls are going around in a bra. But recently it has changed for me somehow. The festival is bigger and bigger and it has began to be a bit commercial, with villages of the sponsors and so on. The last time I was there – a big scandal – I was arrested and dragged to a police station for smoking a joint. On a festival that calls itself Woodstock!“


HOPRG_767a

O čem v poslední době hodně přemýšlíte?
„O Bohu. Jestliže nejsme s Bohem, tak jsme se svým tělem a to nemá žádný význam.“
Kdy jste se tím začal zaobírat?
„Asi před čtrnácti lety. Viděl jsem, že tenhle život postrádá smysl, že je prázdný. Tak jsme začal hledat odpovědi. Nenašel jsem je v Bibli, nenašel je v Koránu ani v buddhistické Knize o životě a smrti. Až jsem je našel ve Védách. Tam je všechno.“

/

What’s on your mind lately?
„God. If we are not with God, we are with our body and there is no point of that.“
When did you start to concern yourself with these questions?
„Around fourteen years ago. I realized that life is senseless, empty. So I started to search for some answers. I didn’t find them neither in The Bible, nor in The Koran or The Tibetian Book of Living and Dying. Then I did find it in The Vedas. There is everything.“


HOPRG_768a

„Moje máma s jeho mámou jsou nejlepší kamarádky, táta s jeho tátou jsou nejlepší kamarádi.“
„A tak my jsme taky velký kámoši.“
„Já ho znám od narození.“
„On mě viděl dřív než babička.“

/

„My mom and his mom are the best friends, my dad and his dad are the best pals.“
„And so we are also great pals.“
„I know him since his birth.“
„He saw me before my grandma did.“